Tmavá včela

[schützmeister]

(03.05.2013 01:32 PM)Debora napsal(a):  Moje tmavé matky jsou nakopnuté krankou, která se urcite stretla s trubcem buckfastky. V Nemecku jsou skoro vsechny kranky bastardizované buckfastkou a divila bych se, kdyby to v Cechách bylo jinak.
Pokud me mellifera pýchla, byla to vzdy moje chyba. Neznám v Nemecku nikoho, kdo by mel problémi s bodavostí mellifery, jen proto, ze soused vcelarí s krankou. Kdo holt nemá na vcelnici vlasku, nemusí se bát zihadla.
Trochu jinak se chová napríklad "zdivocelá" mellifera na Korsice, ale tam také nikdo do úlu neleze, pokud nemusí. Ty cítech cloveka na pet metrú a kdyz jse více priblízis k úlu, vybehnou na leták a uz te nepustej z ocí. Ale pro me jsou to velmi sympatická vcelstva, ale pro taková vcelstava jsme uz moc zhýckaný .

Rozumím tomu správně, že svá včelstva považuješ za MM ? Velmi kvituju úvahu o prokříženosti, tady u nás je stále kult " kraňky " ač v úlech je ve skutečnosti vše možné. A té buckfestky jsem si všiml při nákupu matek od velmi známého šlechtitele / tachov / který rozchovává německý materiál.
Zajímavá je též úvaha o bodavosti, to by stálo zato rozvést. Já osobně bodavá včelstva považuju za slušná, někde jsem četl test na množství medu v závislosti na vzdálenosti z které tě ženou - čím delší, tím víc medu, což teda potvrdit nemohu. Jisté je, že bodavé jsou jinak bezproblémové. A teď je otázka stupně bodavosti, protože, jak říkám moje trochu bodají - teď jsem byl jinde na návštěvě a co si mohl včelař dovolit, to mě ani nanapadne. Záleží sice na počasí, ale mám něěkteré, které když vybírám měl v lednu a je pěkně, ženou mě ještě v pěti metrech od úlu. A v zásadě přiblížit se včelnici v srpnu víc jak na 3 metry, žihadlo je zaručeno. Jsou hodně bodavé, nebo ne ? Je nějaká stupnice ? A proč by to měla být záporná vlastnost ? Když bodají, vezmu si kuklu a nebo do nich nelezu. Trochu, pravda, někdy honí souseda se sekačkou, to nesnáší. No tak seká za deště .

[Jaro Stoklasa]

U starších včelárov sa často stretávam s tvrdením, že čím väčšia bodavosť, tým viac medu. Neplatí to asi vždy a všade, ale v mnohých prípadoch to naozaj sedí. U mňa najsilnejšie a najlepšie včelstvo je aj najbodavejšie a má vždy najviac medu a najlepšie so zásobami aj hospodária. Budem to ďalej pozorovať aj u iných včelstiev a som zvedavý, či táto závislosť bude prítomná na mojej včelnici. Inak má to aj výhody. Keď pasieme ovce, často si líhajú poza úle a jahňatá sa naháňajú popred ne. Už niekoľko krát úle posunuli. Odkedy je tam to bodavé včelstvo, ovce sa úľom vyhýbajú.

[Debora]

Polská Kampinoska je MM. Matky jsou odchovalci od vcelare ze Spessartu, který je osobne privezl z Polska. Má okolo 24 vcelstev, rozsiruje o stosest, chová si trubce a jede v rezimu "Mondscheinbegattung". Ac to nemá 100% záruku, poznás snadno rozdíl mezi Kranským vcelstvem a Kampinoskou. A pokud si MM matka cvrkla strubcem Kranky, nebo Buckfastky, vidís to vetsinou na dcerách. Ale domnívám se, ze i bastardizovaná MM má sklony spíse hospodarit v rezimu MM, nez Kranky. Momentálne mám dve MM vcelstava, ale snaha, v mé oblasi je udrzet cistokrevne, je momentálne utopistická myslenka. Co delat, premluvit sousedy, aby chovali MM? To bych jim MM musela darovat, ale ani tak kazdého neokouzlís. Z tohoto dúvodu kupují fanousci AMM iseminované matky. Ale vem to cert, co múzes od iseminované matky ocekávat, jetli se chovatel trefil s pipetou, nebo jestli vysáknul statecného trubce? Tak ze se tesím z toho co mám. Jedno MM vcelstvo, jede velmi sporive, vsechno co mu nevoní zakytuje propolisí. Loni jsem jim vnucovala kelísek thymolu, tak ho parádne zakytovali, aby to nesmrdelo a v úlu byla zase pohoda. Já na to pak musela dlátem, abych to strhla z rámkú. Nekdy se devcata chovají jako beránek, ale jsou i doby, kdy nemají náladu, a to se jeste vetsinou zavcas podívám do kalendáre, jestli je kostalace hvezd a mesíce pro návstevu v úlu príznivá. Musím vsak priznat, ze pokud se nezvrkne pocasí, vetsinou to u me s tím kalendárem funguje. Ale mozná, ze si to jen namlouvám. Kazdopádne to nikomu neuskodí.

No co je vlastne bodavé vcelstvo? Kdyz se na me vrhne po otevrení poklopu? Takové vcelstva nemám. V porovnání s tím, co píses, je má Kampinoska velmi trpelivá. Trávu sekám elektrickou sekackou, to je nevzrusuje na tolik, aby me honily po zahrade. Jeste loni jsem behala na vcelnici nahá a zihadlo jsem si vykoledovala jen dvakrát na podzim a letos na jare. Ta bodavost je taky trochu zálezitost akceptance. Lidé jsou casto bodavejsí, nez leckteré vcelstvo a já vcelarím ve meste. Pokud zacnou má vcelstva nekoho honit se sekackou, tak me sousedi pozenou svinským krokem .

prílohou včelí kalendář 2013 podle M. Thun

[schützmeister]

[quote='Debora' pid='860' dateline='1367669067']
Momentálne mám dve MM vcelstava, ale snaha, v mé oblasi je udrzet cistokrevne, je momentálne utopistická myslenka. Co delat, premluvit sousedy, aby chovali MM?

No co je vlastne bodavé vcelstvo? Kdyz se na me vrhne po otevrení poklopu? Takové vcelstva nemám. V porovnání s tím, co píses, je má Kampinoska velmi trpelivá. Trávu sekám elektrickou sekackou, to je nevzrusuje na tolik, aby me honily po zahrade. .
quote]

Pozoruješ v něčem rozdíl mezi tvými MM a sousedovic rasou ?

Pokud tě včelstva nehoní při sekání, máš je mírné, je vidět, že strach z AMM je v tomto ohledu zbytečný. Já mám něco mezi a sekat, to je zajímavé, nemohu ani elektrikou / tu má soused a ač je za zdí a víc jak 20m od úlu, může sekat jen za deště. Já seču kosou a tu tedy nesnáší - pokud seknu do 5m od úlu, koupím první žihadlo, ještě než se stačím napřáhnout ke druhému seku. Honí mne tak do 50m od úlu. Seču v kukle a připadám si jak v africe. Měl jsem i takové / a ty už se mi tedy nelíbily / co jsem otevřel a okamžitě jsem jich měl zabodlých tak 50 v klobouku.
Ty už mě přišli tedy celkem dost divoké. Miluju jaro a snůšku, to si mne / téměř / nevšimnou.

[Jaro Stoklasa]

Keď som bol na služobnej ceste v KRG, bol som pozrieť u pár včelárov na včelniciach. Našiel som tam aj jedného domorodca učiteľa, čo bol v 68 na Slovensku ako vojak. Nevedel, aké včely choval (vravel, že to tam majú kadejako dokrížené), ale boli neskutočne bodavé. Už pri príchode k včelnici, asi 30m od úľov ma napádali obrovské množstvá včiel. Dovtedy som nič také nezažil. Bol som celý doštípaný, nohy, ruky, išli všade, pod tričko, do vlasov... Po piatich minútach na včelnici si ma už nevšimla ani jedna. Iný včelár zase mal včely také mierne, že som vložil celú ruku do letáča a ani si to nevšimli. Ten prvý včelár, s tými bodavými včelami, si bodavosť pochvaľoval, vraj nemá problém s medveďmi, ako jeho sused. Ten mal na včelnici psy, aby úle pred medveďmi ochránili.

[Aleš Molčík]

(24.01.2013 02:17 AM)Miroslav Jaroš napsal(a):  Je tím myšlená opravdu původní nerojivá naše včela . Někde dosahující síly průměr dutiny metr , délka myslím přez 5 metrů . ( nález u Třebíče )
Kraňka má jiné sklony , ta tancuje jiný čardáš .

Nad touhle velikostí včelstva, jsem se v aktuální době psaní příspěvku od M. Jaroše pozastavil a položil si otázku, "jak je možné, aby naše původní včela která podle písemných zdrojů nedosahovala velké síly, vytvořila a obsadila a udržela tak velký prostor". Tak mi z toho vyplynulo, že takovou dutinu muselo obsadit několik rojů a existovaly jako kolonie s několika matkami.
Před cca 3 týdny jsem udělal dva oddělky se starými matkami, každý dostal 1NN se zásobami a trochou plodu a 1NN souší a posadil jsem je nad sebe a neoddělil mřížkou. Dnes jsem se byl na tyto oddělky podívat a každý si hospodaří ve svém prostoru a matky jsem viděl také obě. Tyto oddělky se zatím nespojily, ale jak se začne líhnout více plodu tak k tomu nejspíš dojde. Takže každý dostane co nejdřív další NN a pokusím se je nespojené a bez mřížky přivést do zimy. A nebo jsem zvědav v jaké fázi dojde ke spojení a odstranění jedné matky.

[schützmeister]

(22.05.2013 06:59 PM)Aleš Molčík napsal(a):  [quote='Miroslav Jaroš' pid='498' dateline='1358983038']
Před cca 3 týdny jsem udělal dva oddělky se starými matkami, každý dostal 1NN se zásobami a trochou plodu a 1NN souší a posadil jsem je nad sebe a neoddělil mřížkou. Dnes jsem se byl na tyto oddělky podívat a každý si hospodaří ve svém prostoru a matky jsem viděl také obě.

Tohle je velmi zajímavý postřeh, moc bych se přimlouval za speciální téma, sem to stejně nepatří a další pozorování. Jak byly včelstava silné ? Dostali mezi prázdný rámek, nebo byly rovnou na sobě ? Byly to potomci jedné matky, nebo různé linie ?
Něco už jsem takto taky zažil, ale nikdy to nesledoval, tohle by bylo super pro jarní urychlení, otázka je kdy a koho lze spojit. Moc se těším na další info.

[Aleš Molčík]

Dělával jsem oddělky do jednoho vysokého nástavku a doprostřed jsem vkládal přepážku z mateří mřížky a do každé poloviny jsem vkládal matečník a používal tohle na oplození matek. Tam kde se jedna matka neoplodnila se osiřelé osazenstvo přesunulo k matce která zůstala a podpořili ji v péči. A u těch oddělků které na začátku dostaly více zavíčkovaného plodu a obě matky se oplodnily jsem na lípu na horní nástavek položil další mřížku a po dvou NN jako medník a s výnosem medu na lípě nijak takové oddělky nezaostávaly za produkčními včelstvy. Ale nikdy jsem dvoumatečné nezimoval.
S dvoumatečnými včelstvy je možné si za použití mřížek a přepážek docela vyhrát a zvýšit si výnos medu na úl, ale mě jde o to vyzkoušet vícematečné včelaření v přírodní podobě bez mřížek, tak jak by mohlo probíhat volně v dutině. V podstatě půjde o to kolik prostoru na jedno včelstvo vymezit a pozorovat kde budou začínat s ukládáním sladiny a jak rychle budou stavět volné dílo ve srovnání s jednomatečnými včelstvy, samozřejmě celkový výnos medu, kde jednotlivá včelstva zimují a pracnost to celé udržet ve fungující kolonii aj. otázky. Takový malý pokus ve kterém není co ztratit.


P.S. o přesunutí na nové téma bych také admina poprosil děkuji.

[Debora]

Ahoj Alesi, más zajímavé postrehy, ale na to soupání nepotrebujes admina, zacni nové téma.

[Miroslav Jaroš]

(22.05.2013 06:59 PM)Aleš Molčík napsal(a):  

(24.01.2013 02:17 AM)Miroslav Jaroš napsal(a):  Je tím myšlená opravdu původní nerojivá naše včela . Někde dosahující síly průměr dutiny metr , délka myslím přez 5 metrů . ( nález u Třebíče )
Kraňka má jiné sklony , ta tancuje jiný čardáš .

Nad touhle velikostí včelstva, jsem se v aktuální době psaní příspěvku od M. Jaroše pozastavil a položil si otázku, "jak je možné, aby naše původní včela která podle písemných zdrojů nedosahovala velké síly, vytvořila a obsadila a udržela tak velký prostor". Tak mi z toho vyplynulo, že takovou dutinu muselo obsadit několik rojů a existovaly jako kolonie s několika matkami.
Před cca 3 týdny jsem udělal dva oddělky se starými matkami, každý dostal 1NN se zásobami a trochou plodu a 1NN souší a posadil jsem je nad sebe a neoddělil mřížkou. Dnes jsem se byl na tyto oddělky podívat a každý si hospodaří ve svém prostoru a matky jsem viděl také obě. Tyto oddělky se zatím nespojily, ale jak se začne líhnout více plodu tak k tomu nejspíš dojde. Takže každý dostane co nejdřív další NN a pokusím se je nespojené a bez mřížky přivést do zimy. A nebo jsem zvědav v jaké fázi dojde ke spojení a odstranění jedné matky.

Písemné zdroje o naší původní včele jsou různé .
Včela Moravská 1942 J.Piller v úlové otázce a jejím řešení na str. 26 uvádí :
,,Viděl jsem v polohách nad 700 m od nepaměti používané koše přímo obrovských rozměrů a bylo třeba na vlastní oči vidět jak mohutná včelstva se v nich vyvinou , abych uvěřil ."

To že se v takové dutině mohlo být spojené včelstvo s více matkami , to mne pochopitelně taky napadlo .
Jen že takových velkých to včelstev tam v tom lese bylo více . Nevím
zda stejné velikosti . Všechny měly více matek? To je jeden zádrhel .
V praktickém včelaření není běžné , když kladou 2 matky třeba při tiché výměně . Výjimečně . Spíše jedna skončí a druhá začne . Nebo ještě častěji stará matka se stane trubcokladná . To člověk musí tuto vlastnost a schopnost vybírat a mít při tom silné nervy , protože včelstvo občas i hodně zeslábne a až potom matku mění . Ale vím o chovu a případech co při podzimním spojení oddělku se včelstvem si včely nechají obě matky do jara a někdy i do června .

Další zádrhel je ten , že když jsem si přepočítal obsah dutiny na nástavky , tak jsem si myslel , že jsem se musel splést . I kdyby tam byly 3-4 matky , tak to v žádném případě neodpovídá slabšímu včelstvu na jednu matku .
V USA svého času proběhl výzkum a zjistilo se , že určité množství včelstev mělo 2 matky a další mnohem menší % 3 matky .
Milan Průcha měl a má 2 příbuzné velmi pěkně silné medné včelstva , obě se 3 matkami . Ale aby to byly mrakodrapy , to ne . Výrazný nadprůměr ano , a když je rozdělil po jedné matce , tak průměrné včely .

František Kašpar , protože je v okolí Pekařova mor , tak má čas zkoumat a věnovat se různým věcem . Dozvěděl jsem se minulý týden , že před časem proběhla jeho přednáška , ve které se zmínil o svých závěrech .
Českou kotlinu obývala smíšená včela , dole na jihu více kraňky , na severu více tmavé včely .

Když se mixnou nepříbuzné druhy a dobře se to rozstřelí , tak někdy ze zákoutí jejich genů vyskočí věci , které by nikdo nečekal , které nejsou nikde ani v jedné rodičovské větvi .
Například : Zdeněk Žák zkřížil zkusmo kraňku Vučko se včelou buckfastkou .
Vyskočilo mu tam mimořádně úsporné zimování , daleko mnohem více úsporné než u Vučka a dále zajímavá vlastnost -- včelstvo vždy na jaře vykousalo svoje staré dílo a vystavělo nové panenské , které matka zhned zakladla . Ani na jedné straně to tam u rodičů nikde nebylo a najednou se to potkalo a vynořilo někde ze zákoutí možná minulosti .( Linhart by byl rád . )
Dál to nemnožil , protože měl obavy , co by mu tam ti kříženci trubci udělali za paseku .

Každopádně mi není jasné jak si někdo může myslet , že průbojná kraňka končila za Brnem.
Co by ji zabránilo se rozlít do celé te roviny ? Do karpatského oblouku se vyšplhala a na Vysočinu ne ?
Já si sice dovedu představit jaký výrazný filrt ji ztvaroval, zředil a změnil do jiné podoby , i do jaké - to je otázka praxe v různých nestandartních metodách , pokusech , přístupech a z toho vyplývajících zkušeností , ale je nelogické, aby ji něco zastavilo za Brnem . To je něco jako zastavit tanky před Berlínem .
M.J.