Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Termické ošetrovanie včelstiev
08.11.2013, 09:03 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 08.11.2013 09:07 PM od liptaka.)
Příspěvek: #41
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
....Riešením pre ktorýkoľvek úľ by mohli byť pieskovo vápenaté tvárnice silka a superizol.....

Keby som mohol odporúčať skôr kremelinové tehly(http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99emelina), mám odskúšané odolávajú vysokým teplotám, nevedeli sme ich poškodiť ani rezacím horákom. Kremelinové tehly alebo ,, diamonit ,, (http://sk.wikipedia.org/wiki/Diatomit) sa používajú ako izolácia do kotlov väčších výkonov, rôzne druhy pecí a pod. A najhlavnejšie že sú to fosilizované schránky jednobunkových rias a majú neuveriteľnú absorpčnú schopnosť, mám tiež odskúšané a pritom sú ľahké pretože sú pórovité tie tehličky. Keby som bol bohatý tak si s tým obložím dom Smile
Hlasování: Milan Bencúr † (+1), Debora (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.11.2013, 10:32 PM
Příspěvek: #42
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
V lonském roce jsem u včelstva v košnici pozorovla ve spodní části pletiva stálou vlhkost, která se ani v době horka neztrácela. Včelstvo bylo silné a podložka byla vždy suchá. Vlhkost se udržovala jen v pletivu. V květnu letošního roku jsem včelstvu přidala malý "nástavek", děvčata okamžite natáhla klimatizační stavbu. Od té doby je pletivo suché a domnívám se, že vlhkost udržují v plástech.

[Obrázky: hogel.jpg]
Hlasování: Petr Jezowicz (+1), Milan Bencúr † (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
12.11.2013, 05:24 AM
Příspěvek: #43
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
Teória kondenzácie a odvod vlhkosti z úľa cez steny alebo dekabox, tieto protiklady, sú v skutočnosti oba pravdivé. Kondenzovaná voda je dôležitou súčasťou potravy pre zdravý vývoj plodu. Určite je rozdiel medzi vlhkosťou v úli a vlhkosťou v bunke. Vo vnútri bunky je vlhkosť určite vyššia, a je potrebná pre prežitie plodu. Nové dielo obsahuje iba 3% vody. Starý plást má až 11% vody z jeho váhy. Staré dielo vyrovnáva potrebnú vlhkosť v úli, ak hladina vlhkosti vzduchu v úli klesá alebo stúpa. Vo svete skúmané dutiny stromov obsadené včelami majú relatívnu vlhkosť 75%. Pri vlhkosti nad 70% reprodukcia roztočov Varroa výrazne klesá a pri vlhkosti 80% nie sú schopné ďalšieho rozmnožovania. Rozdielna vlhkosť je aj medzi malými a veľkými bunkami. V malých bunkách je vlhkosť určite vyššia oproti väčším. To by vysvetlovalo, prečo roztoče Varroa uprednostňujú trúdie bunky. To je ďalší argument ako môžu malé bunky prostredníctvom kondenzácie zvýšiť účinok pri tlmení reprodukcie roztočov Varroa, a že cesta späť na prírodné dielo s jeho malými bunkami je opodstatnená.
Hlasování: Petr Jezowicz (+1), Debora (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
12.11.2013, 03:33 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 12.11.2013 04:20 PM od schützmeister.)
Příspěvek: #44
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
(12.11.2013 05:24 AM)MilanBencúr napsal(a):  Teória kondenzácie a odvod vlhkosti z úľa cez steny alebo dekabox, tieto protiklady, sú v skutočnosti oba pravdivé. Kondenzovaná voda je dôležitou súčasťou potravy pre zdravý vývoj plodu. Určite je rozdiel medzi vlhkosťou v úli a vlhkosťou v bunke. Vo vnútri bunky je vlhkosť určite vyššia, a je potrebná pre prežitie plodu. Nové dielo obsahuje iba 3% vody. Starý plást má až 11% vody z jeho váhy. Staré dielo vyrovnáva potrebnú vlhkosť v úli, ak hladina vlhkosti vzduchu v úli klesá alebo stúpa. Vo svete skúmané dutiny stromov obsadené včelami majú relatívnu vlhkosť 75%. Pri vlhkosti nad 70% reprodukcia roztočov Varroa výrazne klesá a pri vlhkosti 80% nie sú schopné ďalšieho rozmnožovania. Rozdielna vlhkosť je aj medzi malými a veľkými bunkami. V malých bunkách je vlhkosť určite vyššia oproti väčším. To by vysvetlovalo, prečo roztoče Varroa uprednostňujú trúdie bunky. To je ďalší argument ako môžu malé bunky prostredníctvom kondenzácie zvýšiť účinok pri tlmení reprodukcie roztočov Varroa, a že cesta späť na prírodné dielo s jeho malými bunkami je opodstatnená.
Mno, možná by neškodilo pár odborných termínů.
Je zásadní rozdíl mezi vlhkostí hmoty a relativní vlhkostí vzduchu.
Pokud mluvíme o vlhkosti plástů, jedná se o hmotu tedy 3 a 11% je poměrná hmotnost vody v plástu, nebo-li na 100g plástu máme 3 a 11g vody. Protože údaj je to aspoň v případě starých plástů velmi nízký, jde spíše o údaj vody vázané, nebo-li neodstranitelné, takže tento obsah vody na klima v úle nemá vliv žádný. Staré plásty ze své podstaty - tedy obsahu košilek nad 50% mu a zcela evidentní hygroskopické možnosti přijímat vodu aspoň do 80% - mohou vodu obsahovat ne 11% ale určitě kolem 40% / vosk nesaje - košlky 80% = 40% / - tedy staré plásty jsou doslova houbou na vodu. Koluk vody ale skutečně obsahují, závisí na relativní vlhkosti. Při vlhkosti nižší jak 100% totiž vysychají až na oněch 11%, nebo něco mezi. Podle vlhkosti plástů mohu poznat vlhkost vzduchu, když z nich stříká voda / prázdné na podzim / je relativní vlhkost 100%. Jinak to není možné.
Pak ovšem, se svou schopností, staré plásty slouží jako rezervoár vlhkosti. Stejný případ se 100% relativní vlhkostí nastává za snůšky, plásty jsou nacucaný, ale nemohou, vzhledem ke své váze mít zásadní vliv na odběr vody z medu - váha medu je zásadně vyšší. V ostatní dobu je relativní vlkost nižší, takže plásty v zásadě rychleji či pomaleji vysychají, efekt na udržování relativní vlkosti v úle mohou mít tak +-5%, takže nijak zásadní.
Relativní vlhkost vzduchu je veličina totiž zcela odlišná, neukazuje nijaké hmotnostní míry, jen procentní možnost nasycení vody. To znamená, že relativní vlhkost vzduchu 75% znamená, že vzduch obsahuje jen 75% vody, které by při dané teplotě a tlaku obsahovat mohl, jinými slovy ještě 25% vody by tento vzduch udržel a jedná se tedy o vzduch ze své podstaty suchý - nebo-li vzduch který vodu ještě cucá. Relativní vlhkost se běžně pohybuje od 30% v paneláku při bujném topení a mrazu venku, přes 60% v normálním bytě, 70-80% v běžném dni v lese až po 100% při správné mlze. Ale i přehřátá pára může být o pár procent sušší a používá se např. k sušení řeziva. V úle bude zcela běžně 80-90%, ale zásadní je, že tahle vlhkost velmi souvisí s teplotou. Funguje to tak, že když včely potřebují odpařovat sladinu, tak zvyšují teplotu, čímž se vzduch stává sušší - vody se do něj vejde víc a maximálně větrají - přivedou z venku vzduch o 60% který ohřejí, takže má dejme tomu 40% a vlhký ho o 90% zase odvádí. Tohle kouzlení s teplotou má daleko zásadnější efekt na odvod přebytečné vlhkosti, než jakákoli vlhkost hmoty přijímaná plásty nebo stěnama, protože tam, krom jiného, je teplotní vliv přesně opačný - vyšší teplota způsobuje vysíchání, jelikož okolní vzduch je relativně sušší. Vlhne jen při 100% - což taky, v případě natahování vlkosti do dřevěných úlů dokazuje, že tam těch 100% fakt aspoň někdy je.
Kolísání je daleko zásadnější a podstatná veličina je teplota, ne vlkost okolní hmoty.
Rozdíl vlhkosti mezi malýma a velkýma buňkama je z tohodle pohledu diskutabilní, daleko větší rozdíl bude mezi vniřníma a krajníma / méně zahřátýma / buňkama.
Roztoč vyhledává trubčinu a to si myslím je dost evidentní, z důvodu delší doby vykuklení. Může se tam rychleji množit. Mimo to existuje studie, že ještě více preferuje trubčice v malých buňkách, takže jak to souvisí s vlhkostí, mě není moc jasný. Mimoto, právě tady, ve středu hnízda, je vlhkost právě nižší, vzhledem k teplotě. Nejvyšší je na okraji. Pravda ale je, že roztoči se drží na okraji / dokonce i po sezoně /, spojitost bych ale zase hledal spíše s teplotou jako takovou, protože vlkost je na okraji vyšší, nikoli nižší. Vyšší teplota = nižší vlhkost.
Myšlenka hezká, ale bude to stejné, jako s ořechovým listím.
Hlasování: Martin Nezbeda (+1), kurik (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
12.11.2013, 11:17 PM
Příspěvek: #45
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
Rozmístění vlhkosti v úlu:
90% v bunce
70% na okraji
40% v uličce

Včelstvo nanosí do úlu ročně v průměru 100-150kg nektarové štávy. 50kg nektaru potřebuje na výrobu 20kg medu pro zimní zásoby a dalších 50 kg na výživu a údržbu plodu. Pokud nektar obsahuje 60% vody a med pouze 20%, musí včelstvo dehydrovat 40% vody. 1 km3 vzduchu za teploty 35°C může pohltit maximálně 35g vody.
Za předpokladu, že 1 kubikmeter vzduchu pojme 35g vody, tak za reálné denní snůšce 1kg nektaru, musí včelstvo odstranit 400g vody. Za tím účelem by včelstvo muselo prohnat úlem 12000 litrů vzduchu. To odpovídá 666 nástavkům Warré. Pokud silné včelstvo protáhne za hodinu úlem 360 litrů vzduchu, muselo by denně pracovat 33 hodin, aby získalo 600g medu.

Další otázkou zůstává, jak udrží včelstvo v bunce minimální vlhkost 90%, když je v uličce relativní vlhkost jen okolo 40%?
Hlasování: Milan Bencúr † (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
13.11.2013, 05:52 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 13.11.2013 06:05 PM od schützmeister.)
Příspěvek: #46
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
(12.11.2013 11:17 PM)Debora napsal(a):  Za předpokladu, že 1 kubikmeter vzduchu pojme 35g vody, tak za reálné denní snůšce 1kg nektaru, musí včelstvo odstranit 400g vody. Za tím účelem by včelstvo muselo prohnat úlem 12000 litrů vzduchu. To odpovídá 666 nástavkům Warré.
Takhle mě to taky přišlo děsivé. Tak jsem drobet počítal.
V mém případě průchod česnem 0,015 x 0,4 m = 0,006 m2
Při opravdu jen samovolném proudění vzduchu 0,5 m/s x 0,006 m2 = 0,0003 m3/s
To je do hodiny 0,0003 x 60 x 60 = 1,08 m3/h
Při odvodu vlhkosti výměnou cca 40g/m3 x 1,08 x 24h = dostáváme 1,04 kg odvedené vody denně.
Když ale budu uvažovat větrání, které včely někdy intenzivně provádí, řekněme tak 3-5m/s by to mohlo být, rázem jsem na požadovaných hodnotách.
A to neberu v úvahu využití rosného bodu a tlaku, to má taky zásadní efekt.

Ještě pár zajímavých odkazů :
výpočet gramáže vlhkosti http://www.qpro.cz/Vlastnosti-vlhkeho-vzduchu
vlhkost v atmosféře http://artemis.osu.cz/Gemet/meteo2/vlhkost.htm
různý vlhkosti v různým prostředí http://www.fenbau.cz/co-je-to-rosny-bod/

ukazuje to na velkou letní výhodu a zimní nevýhodu zasíťovanýho dna. Na to, že zásadní je výměna vzduchu. A taky to, že relativní vlhkost je velmi proměnná a nad 70% celkem běžná. Odpařování vody v létě v úlu je zbytečné = ve snůšce je tam vody až dost. A v zimě způsobuje jen kondenzaci, nikoli zvýšení vlhkosti. Studený vzduch ji tak jako tak neudrží a v okolí je ji až, až.
Hlasování: Martin Nezbeda (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
13.11.2013, 10:27 PM
Příspěvek: #47
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
V ruskom časopise Včelárstvo číslo 8 z roku 1983 napísala dvojica I.A.Akimov a I.V.Piletskaya z Ústavu zoológie Akadémie vied Ukrajinskej SSR, Kyjev odborný článok o pozorovaní vývoja roztočov Varroa v uzavretej bunke. V experimentálnych podmienkach študovali životaschopnosť vajíčok roztočov Varroa v plodových bunkách trúdov 2 až 6 dní po zaviečkovaní bunky, pri rôznych teplotách od 30 do 40°C a pri rôznej vlhkosti od 20 do 100%. Pri teplote 32°C a 38°C klieštik nie je schopný reprodukcie bez ohľadu na relatívnu vlhkosť. Pri teplote 34°C a relatívnej vlhkosti vzduchu 60 až 80% má klieštik najoptimálnejšie podmienky na reprodukciu a len 10% vajíčok roztočov Varroa nebolo pri tejto teplote a vlhkosti životaschopných. Pri tých istých teplotných podmienkach 34°C, ale na hranici extrémnych hodnôt relatívnej vlhkosti, t.j. 20 a 100%, bolo 50 až 72% vajíčok roztočov Varroa neschopných ďalšieho vývoja. Avšak Alexander Yerko v ruskom časopise Včelárstvo č. 6 z roku 2001 k tomu poznamenal, že pri dlhodobom pôsobení teploty 35 až 36°C zničenie vajíčok roztočov Varroa môže dosiahnuť 50 až 95%.
Určite sú to zaujímavé a dôležité dáta, ktoré je možné využiť pri termickom ošetrovaní včelstiev v úli.

   
Hlasování: Petr Jezowicz (+1), Debora (+1), schützmeister (+1), Rasťo 71 (+1), Aleš Molčík (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.11.2013, 03:00 PM
Příspěvek: #48
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
(13.11.2013 10:27 PM)MilanBencúr napsal(a):  Určite sú to zaujímavé a dôležité dáta, ktoré je možné využiť pri termickom ošetrovaní včelstiev v úli.
Pro praxi je z toho vidno, že kritické hodnoty pro dobrý chov roztočů jsou na krajních plástech hnízda v době největšího rozvoje.
Z toho bych odvodil, že přílišné hrabání v plodišti a zvláště pak vkládání mezistěn do plodiště nebo zebrování je pro chov kleštíka ideální.
To dost sedí i na ten letošní článek v MV, že lépe s roztočem pracují roje v menšším úlovém prostoru - lepší vyhřátí a naopak velkoprostorové úly vedou k jeho rychlému namnožení.
Ten menší prosttor, ale je to jen pracovní hypotéza, co pozoruju, omezuje roztoče zvlášť v podletí, přijde mě, že přeplněné úly se jich jakoby dokáží víc zbavovat, taky se mi zdá, že ty potvory se cíleně drží na krajních plástech, může jim ta nižší teplota svvědčit i pro zazimování, nejen samotné množení.
Hlasování: Petr Jezowicz (+1), Milan Bencúr † (+1), Debora (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.11.2013, 07:29 PM
Příspěvek: #49
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
Zdá sa, že pre roztočov Varroa je rozdiel teplôt v plodisku 1 až 2°C a zodpovedajúca relatívna vlhkosť skutočnou prekážkov pri ich reprodukcii. To znamená, že uvádzané limity teploty a relatívnej vlhkosti sú dôvodom úspešného parazitovania klieštika na včelách. V ruskom časopise Včelárstvo č.4 z roku 2000 A.D.Trifonov píše o ideálnom pohybe matky a včelieho hniezda v úli.Tento pohyb hniezda smerom hore a nadol nie je v rámikových úľoch plynulý a je narušený včelou medzerou medzi poschodiami. Z toho dôvodu matka veľmi neochotne prechádza klásť vajíčka z horných poschodí do dolných a naopak, čo včelár, aby predišiel rojeniu, rieši prekladaním rámikov s plodom, čím urobí bolestivý chirurgický zásah do včelieho superorganizmu. Existujúca konštrukcia úľov je prispôsobená pre včelárov a nie pre včely. Neoprávnene rozširujeme objem úľa, aby sme zabránili rojeniu a potom včely pravdepodobne nie sú schopné zaistiť optimálnu mikroklímu v úli. Ideálnym úľom, v ktorom sa včely budú cítiť ako v dutine, je vertikálny Japonský tradičný úľ a naklonený úľ Anastázie zo Sibíri.

       
Hlasování: Petr Jezowicz (+1), schützmeister (+1), Debora (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.11.2013, 12:40 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15.11.2013 12:48 PM od Milan Bencúr †.)
Příspěvek: #50
RE: Termické ošetrovanie včelstiev
Infračervené fotografovanie (FLIR kamera), BEEgroup, Univerzita Würzburg, Nemecko. Osy a sršne nemajú v klbku šancu. Včely totiž vydržia o 1°C vyššiu teplotu.

Hlasování: Jan Hucko (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)