Průměrná sklizeň medu dříve a dnes

[Tomáš Svoboda]

Při čtení časopisu Včelařství 1/2015 jsem se v článku 'Loňský rok nebyl jediný' (str.21) dočetl zprávu z výstřižku z novin z roku 1948, že v roce 1947 byla průměrná sklizeň medu 3,34 kg!!! od jednoho včelstva (což bylo více, než za rok 1946). To malé množství mne velice překvapilo. Pátral jsem tedy dál, jak to bylo s průměrnými snůškami a objevil jsem na internetu Pamětní knihu obce Mikulovice, kde jsou zaznamenány také průměrné snůšky medu na jedno včelstvo: Rok 1960 (8 kg), 1961 (3,6 kg), 1962 (6,5 kg), 1963 (10,5 kg), 1964 (15 kg), 1965 (3 kg), 1966 (2,65 kg), 1970 (10,12 kg), 1971 (2 kg), 1972 (1 kg), 1973 (4 kg), 1975 (3,6 kg), 1976 (2,6 kg), 1977 (3,3 kg), 1980 (8 kg). Z uvedeného vyplývá, že velké snůškové výkyvy jsou zcela běžné. Ale hlavně to množství!!! Neděláme někde chybu, když od včelstev chceme 30 kg, 40 kg a více kg medu (v jednom časopise Včelařství se psalo i o 100 kg medu/včelstvo v polystyrenových 'mnoho' nástavkových úlech bez oček)? Ale takto je to se vším (např. s mlékem) - vydojit, co to jde. Za cenu zdraví vyždímaných zvířat. Včelstva nejsou vyjímkou a dávají nám to znát.

[stefanos689]

Otazkou je, zda se priznavalo skutecne mnozstvi do oficialnich vystupu. Ja bych rekl, ze urcite ne.

[Leoš Dvorský]

(06.02.2015 07:57 PM)Tomáš Svoboda napsal(a):  Při čtení časopisu Včelařství 1/2015 jsem se v článku 'Loňský rok nebyl jediný' (str.21) dočetl zprávu z výstřižku z novin z roku 1948, že v roce 1947 byla průměrná sklizeň medu 3,34 kg!!! od jednoho včelstva (což bylo více, než za rok 1946). To malé množství mne velice překvapilo. Pátral jsem tedy dál, jak to bylo s průměrnými snůškami a objevil jsem na internetu Pamětní knihu obce Mikulovice, kde jsou zaznamenány také průměrné snůšky medu na jedno včelstvo: Rok 1960 (8 kg), 1961 (3,6 kg), 1962 (6,5 kg), 1963 (10,5 kg), 1964 (15 kg), 1965 (3 kg), 1966 (2,65 kg), 1970 (10,12 kg), 1971 (2 kg), 1972 (1 kg), 1973 (4 kg), 1975 (3,6 kg), 1976 (2,6 kg), 1977 (3,3 kg), 1980 (8 kg). Z uvedeného vyplývá, že velké snůškové výkyvy jsou zcela běžné. Ale hlavně to množství!!! Neděláme někde chybu, když od včelstev chceme 30 kg, 40 kg a více kg medu (v jednom časopise Včelařství se psalo i o 100 kg medu/včelstvo v polystyrenových 'mnoho' nástavkových úlech bez oček)? Ale takto je to se vším (např. s mlékem) - vydojit, co to jde. Za cenu zdraví vyždímaných zvířat. Včelstva nejsou vyjímkou a dávají nám to znát.

Tomáši, já už jsem docela pamětník, a tak pamatuju i to s čím a v čem se včelařilo v 60-tých létech. Tehdy jsme tu již měli převahu kraňky. To co bylo více tmavá včela, mělo menší včelstva a také méně medu, protože u nás převažovaly a převaažují snůšky jarní. U tmavé včely se na jaře krčil chomáček včel někde v koutku úlu. Někde jsem četl o začátcích včelaření Q. Sklenara. Když se setkal se svým tchánem, tak se mu chlubil v prvním roce, že má , tuším 20 kg medu. Tchán se zeptal, zda včelstva a Quido mu odpověděl. ne z celé včelnice. Ty výnosy prostě nebyly a přitom snůška byla daleko pestřejší. To dokumentuje, ćo říkáš. Nejde ani o to množství, ale o to, že jsme selektovali jen na výnos a na to ostatní jsme zásadně zapomněli. My selektujeme tak, že řešíme nejprve na jeden "problém" a tak dále. Zdůvodňuje se to tím, že je to jednoduché. Jenže příroda postupuje komplexně a do toho se nám nechce. Přežívá v ní jen úzcí specialisté na určitou oblast nebo komplexně vybavení, přizpůsobiví jedinci. Tohle nechápeme,ale tohle by mělo být základem znalostí každého začínajícího včelaře.Jenže včelaři se učí spíše od technokratů, nikoliv včel.
LD

[Jiří Marx]

No musím Tě trošku opravit, bylo to právě naopak, Quido se ptal svého tchána, který měl včelnici s 36 včelstvy a výnos byl 25 kg. No o když se Quido divil není -li to málo, ten odpověděl....víš co se ubohé včeličky nalétaly, než to nanosily?

Takže asi tak ohledně Quido Sklenara, včelaře, který předběhl dobu o 100 let

[schützmeister]

(07.02.2015 10:13 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  To co bylo více tmavá včela, mělo menší včelstva a také méně medu, protože u nás převažovaly a převaažují snůšky jarní. U tmavé včely se na jaře krčil chomáček včel někde v koutku úlu. LD

Jo, to je přesně to, co by se mě na AMM líbilo pro horský stanoviště - na jaře slabé, stejně nic nekvete a je kosa a na jedli v plné síle, tak o tom vypráví i místní pamětníci. S kraňkou je to problém - na jaře vše vyžere, v červnu se vyrojí a v červenci na jedli už nemá sílu.
Holt, všecko má něco - proto asi v těch alpách zase najeli na tu černou bestii.

[Leoš Dvorský]

Michale můj táta s kraňkou využíval všechny snůšky od jara do podzimu a využíval k tomu právě jejího biorytmu.
V květnu někdy v půli květu udělal ze dvou včelstev 4 a využil tak lépe snůšku řepky a do akátů šel se 4 včelstvy (2 v prvotřídní snůškové kondici a 2 v rozvojové fázi - to kraňka maká jak ďas). V lesní snůšce, ze 4 udělal 3, a zase ji využil na plno a v srpnu ze 3 udělal 2, ihned nakrmil a využil i vřes.
Vše má své jak píšeš a vše se dá využít.

[Milan Bencúr †]

V publikácii Ministerstva poľnohospodárstva ČSR z roku 1928, Václav Pokorný, profesor gymnázia v Plzni, uvádza priemerné výnosy medu z jedného včelstva v roku 1925 pre celú ČSR v množstve 3,77 kg. V Čechách bol priemer na včelstvo 2,63 kg, na Morave 2,98 kg, v Sliezsku 2,66 kg, na Slovensku 7,07 kg a na Podkarpatskej Rusi 6,91 kg. Priemerná cena medu bola 16,17 Kčs.

[schützmeister]

(07.02.2015 04:32 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Michale můj táta s kraňkou využíval všechny snůšky od jara do podzimu a využíval k tomu právě jejího biorytmu.

To ale musel kočovat, to se mě nechce. Dole to s tou řepkou funguje, ale v těch 800m je opravdu první pořádná až maliny. Takže by vůbec nevadilo, kdyby do tý doby, na stálém stanovišti, jela jen na půl plynu. Ani to dělení na pampelišce pro kraňku žádný terno - ještě je moc zima. Ona ta výška je znát.
Né že by to nešlo, ale to co se píše o černý se mě dost líbí. To je ale jiný téma.

[Leoš Dvorský]

(07.02.2015 07:26 PM)schützmeister napsal(a):  

(07.02.2015 04:32 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Michale můj táta s kraňkou využíval všechny snůšky od jara do podzimu a využíval k tomu právě jejího biorytmu.

To ale musel kočovat, to se mě nechce. Dole to s tou řepkou funguje, ale v těch 800m je opravdu první pořádná až maliny. Takže by vůbec nevadilo, kdyby do tý doby, na stálém stanovišti, jela jen na půl plynu. Ani to dělení na pampelišce pro kraňku žádný terno - ještě je moc zima. Ona ta výška je znát.
Né že by to nešlo, ale to co se píše o černý se mě dost líbí. To je ale jiný téma.

Michale nekočoval, měl vše v doletu cca2-3 km. Ale když už jsi začal o té výšce. Možná máš na mysli chladnější počasí a schopnost se s tím vyrovnat. Tak ti předám vlastní zkušenost. Testoval jsem materiál, šlechtěný na V.t.(v izolovaném prostředí) z podmínek, tedy tepelných, o jakých se nám tady ani nezdá. Přesto u mne odešly mezi prvními!!!
To potrzuje zase jen to, že zima není to nejdůležitější s čím se musí včely umět vyrovnat a přizpůsobit s jinými vlivy a schopnost přizpůsobit se se může v jiných podmínkách i měnit. Co je ale důležiité je přizpůsobení se plodovým rytmem a také tvorbě různých sociálních skupin včel. LD

[schützmeister]

(08.02.2015 09:57 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  To potrzuje zase jen to, že zima není to nejdůležitější s čím se musí včely umět vyrovnat LD

Nemyslil jsem zimu jako takovou, ale časové rozdělení snůšky. S tou zimou je to fakt - ikdyž stejně mě nejde do hlavy, jak vyjdou ve finsku s vlaškou.