Pohľad na včelnicu.

[Jaro Stoklasa]

K formistopom, resp. mravcom v úli ma napadá jedno moje pozorovanie. V jednom vrchnáku sa mi raz usadili mravce. Zakaždým, keď som ich tam našiel, vymietol som ich von aj s vajíčkami. Stále sa tam vracali. Časom ma to prestalo baviť a nechal som to na samovývoj. Všimol som si, že to včelstvo malo s postupom času menej klieštikov (na rámikoch bolo plátno). Najprv, v čase objavenia mravcov, bol spád väčší ako u iných včelstiev. Neskôr sa však prirodzený spád ustálil na minimálnych množstvách. Na jeseň som včelstvo fumigoval Avartinom, aby som zistil, či ten spád je výsledkom prítomnosti mravcov (KM) alebo išlo len o klam. Spad po fumigácii nebol o nič väčší ako prirodzený spad. Prítomnosť mravcov nijako neovplyvnila množstvo medu. Najprv som sa toho bál, no potom som v literatúre našiel, že silné a zdravé včelstvo mravce k zásobám nepustí a upokojil som sa.
A ešte krátko k voľnej stavbe a jej vychyľovaniu. Z mojich doterajších skúseností vychádza, že úľ naklonený predo-zadným spôsobom nespôsobí vychýlenie stavby, naklonenie pravo-ľavým smerom mierne voľnú stavbu vychýli (resp. včely vychýlia) smerom kolmo k zemi. Pri miernom vychýlení to nevidieť, pri silnejšom vychýlení áno. Pri vrátení úľa do vodorovnej polohy včely začnú stavať plásty rovno, ale bunky plástu susediaceho s vychýlenými plástami postavia dlhšie. Ulička medzi vychýlenými a rovnými plástami je rovnako široká, ako inde. Čím väčší plást, tým viditeľnejšie vychýlenie a väčšia náchylnosť k vychyľovaniu stavby.

[liptaka]

Aj ja mám podobné skúsenosti s mravcami a preto ich mám rád a nelikvidujem ich,včelám to evidentne nevadí nie sú ani agresívnejšie. Určitý problém narobia pri monitoringu spadu

[Jaro Stoklasa]

Včera som kontroloval včely. Včelstvá šumia pokojne, meliva málo, z toho usudzujem nízku spotrebu a teda včelstvá bez plodu. Chumáče (podľa meliva a odposluchu) sedia v dolnej časti úľov pri prednej stene úľa (jedno včelstvo bolo viditeľné priamo cez sito dna nad stavebnou zábranou). Mŕtvolky už dlhší čas na pohľad nepribúdajú, v úľoch to vyzerá na "suchú klímu". Teploty cez deň -1 až -2, v noci -4, veterno, sneženie.

[Jaro Stoklasa]

Dnes som bol znova skontrolovať včely. Teploty sa pohybovali v predošlom týždni medzi -1 (max) a -15 (min). Včelstvá šumeli pokojne, spotreba podľa podložiek zatiaľ nízka. Vlhkosť som ani v jenom úli nezaregistroval (počas mrazivého počasia nikdy nebol problém). Či plodujú si netrúfam povedať. Podľa podložiek v kombinácii s odposluchom nie sú v horných nadstavkoch. Držia sa približne v strede úľov a to ako v smere vertikálnom, tak aj horizontálnom. Na podložkách nebolo vidieť kvapky vody (ani zamrznuté). Podložky som vyčistil, o nejaký čas skontrolujem množstvo meliva znova. Klieštiky som nezaregistroval. Na snehu sa pred úľmi miestami objavili mŕtve včely, cca 5 kusov, (prikladám obrázok). Zrejme niečím nakazené sa rozhodli nezaťažovať včelstvo a uhynúť mimo úľa. Mŕtvoliek v 2 úľoch tak okolo 10 kusov, v ostatných tak za pol hrste až hrsť.
       

[schützmeister]

Měl bych k tématu dvě zajímavé pozorování .
Problém brabenec : vždy jsem se jich bál, jak nás nabádá literatura. Mám jedny včely vyloženě v mravencové lokalitě. Přišel jsem na to, že si stejně jako vosy a včely v podletí vybírají jen nejslabší. A taky, že spíše okupují dna nebo trochu hrozí na jaře, ale jakmile jde včelstvo do síly, nechají toho. Zkušenost je s velkými lesními brabenci i malými zemními. Prostě, naučili mě, že se jich není třeba bát, pokud nechováme slabochy. A taky, že jakákoli izolace je pro ně ráj. To je jediné. Vykoušou polistyrenn nastěhují se do dvojitých stěn. Klasické dřevěné úly a dobré včely a pak nepotřebujete formistop ani metr od mraveniště.
Vlhkost : Od loňska mám včely taky na větrné louce v 800m.n.m. Na mých ostatních 3 níže a skytěji položených stanovištích mě vlhkost velmi trápí. A kupodivu jsem přišel na to, že na tom větrném je to bez problému. Chci tím říct = je to stanoviště a neplatí, že větrné není pro včely vhodné / taky jsem se moc bál / . Slunce, vítr, čistý vzduch a jsou jako fík a nemusím nijak čarovat. Kryté stanoviště je , zdá se, další blud, koneckonců, normálně jsou včely daleko výš, takže na větším luftu.

[Jaro Stoklasa]

Včely a leto.

[winepunk]

Letos v únoru:



Letos v červenci:

[schützmeister]

(26.07.2013 12:37 AM)winepunk napsal(a):  

Na obrázku jsem si uvědomil, že při použití Ware na včelnici je střecha blbě otočená - do stran, zkuste to někdy pozorovat za deště. Pokud nejsou úly samostatné, lépe je předo-zadní orientace. U mě boční orientace dělá největší neplechu při tání sněhu.

[winepunk]

Dík za tip. Zatím jsem to viděl jen takhle, jiný otočení mě vlastně ani nenapadlo. Uvidím za deště, ale u nás vždycky prší od západu, takže střecha je tam jako náběžná hrana. Co přesně se děje při tání se střechou takhle?

[schützmeister]

(26.07.2013 03:39 PM)winepunk napsal(a):  Dík za tip. Co přesně se děje při tání se střechou takhle?

Já to vlastně jinak viděl jen na fotkách z Ruska. Jde o to, že pokud vedle stojí jiný úl, teče voda na něj. V podzimních a zvláště zimních / za tání sněhu / dnech pak dochází k celkem slušnému nasáknutí vodou - v létě to hned oschne, ale v chladných dnech ten úl cucá vodu, někdy jsem míval i vytopený dna.
U nás se tvrdí, že to je bočně skloněný, aby to neteklo na včely. Ale aspoň mě včely za deště nelítaj, takže když to teče před česno, nejde o nic.