Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 1 Hlasů - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
K čemu místní ekotyp?
04.11.2013, 09:43 PM
Příspěvek: #21
RE: K čemu místní ekotyp?
(04.11.2013 02:55 PM)Debora napsal(a):  Co se týče odstranování plodu, je to sice úspěšné, ale simuluješ včelstvu zcela nepochopitelnou skutečnost a zcela jiné podmínky. Takový národ nikdy nemá šanci přežít, protože nová generace ještě neměla čas oochopit příčinu tohoto zločinu.
Mluvíš mě z duše, je to holt funkční zkratka, pro někoho supr, pro jiného zbytečná odbočka. Leč musím přiznat, že Leoš má pravdu v tom, že to včelstvo ve většině případů rozchodí. Je to daný tím bioritmem, nebo-li prudká doba rozvoje dokáže maso rychle doplnit. Že to ale v evropských podmínkách není normální, už nepíše.
Mimochodem tímhle zvýšeným kladením taky můžeš i normálně pěstovat maso v míře nečekané. Funguje to tak, že včelstvu s matkou, a nemusí být ani moc silné, odebíráš denně zakladené plásty. Dokonce pak takhle v několika dalších matky mít nemusíš. Když to zkusíš, budeš zírat, kolik toho jedna matka takto vyprodukuje.
Ale problém vyřezání plodu není v mase, myslím, že je spíše v plástech a rozhodně v pylu. Ať je to jak chce, v eevropských poměrech je z tohoto důvodu rojová doba květen, a vše později sice jde, ale není to ono. Mohli by to řešit pylové plásty v květnu odebírané a v červenci dodávané. Zase je to jako s tím masem - když pyl mají, nenosího, když ho odebíráš, přinesou ho mnohonásobně víc.
To jsou asi ty netušený možnosti, o kterých Leoš píše.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.11.2013, 09:43 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04.11.2013 09:46 PM od liptaka.)
Příspěvek: #22
RE: K čemu místní ekotyp?
P.S. Popis- dřevěná krabička s výsuvným víkem ve kterém je 30 mm otvor a dřevěná zátka na uzavření toho otvoru. Vyzkoušel jsem to dvakrát a funguje to.


Nepoužívali to náhodou hladači včiel niekedy keď potrebovali zistiť kde sa nachádzajú voľne žijúce včely Wink myslím že pán Bencúr má o tom pekný článok na svojom blogu
Hlasování: Aleš Molčík (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.11.2013, 09:56 PM
Příspěvek: #23
RE: K čemu místní ekotyp?
(04.11.2013 09:28 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Kvízová otázka, co je na fotce. Používalo se to ve včelařství a může to souviset s místním přizpůsobeným ekotypem včel a odpovědět, kde takovou včelu sehnat.
Na ja, hezký. Já bych to viděl exkluzivní past na roje. Ve státech mají na afrikánce normální plastový kbelíky. Levnější, ale ne tak hezký.
Má s tím docela problém, mršky se ne a ne chytit. Zkoušel jsem různý ty feromony, ale dělám něco blbě. Má se to prý dávat na nějaký konkrétní místo, ale zatím jsem ho nenašel. Rady v návodu nezbrali.
Zatím chytám náhodou, někde se mě sami lapnou, a jsou to místa nečekaná.
Možná ta moje neúspěšnost souvisí s tím, že všade kolem jsou krásný lesy, tak na mé pasti dlabou.
Rozhodně příští rok plánuju zvýšenou aktivitu.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.11.2013, 10:08 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 05.11.2013 08:46 PM od Debora.)
Příspěvek: #24
RE: K čemu místní ekotyp?
Já to s tím padnutím na hubu v příštím roce trochu přehnala, neboj se Kájo. Nebylo ode mne spravedlivé psát, že si pamatuji, co bude v budoucnosti. Wink

Samo, že můžeme vytvořit oddělek a nechat ho klidně rok, nebo i dva bez léčby. Ale včelstva přežijí jen proto, že budem pravidelně tvořít nové oddělky. Stejným způsobem udržujou kolegové na živote včelstva bez léčby na malé bunce a domnívají se, že mají problém s roztoči v kapse. Jenže když se malé včelky seznámí s přeléčeným včelstvem, mají po srandě. Problém vidím, spíše tuším, jestli včelstvo dokáže rozeznat nemocné a zdravé roztoče? Ale to ještě neznamená, že má včelstvo požehnanou genetiku a je vybavené detektorem na virózu. Ono je to trochu jako s klíšt'aty, zdraví nám neškodí, ale nedej Bůh aby nás kousnul chcípák nakaženej borreliosí. A zde narážíme ještě na genetiku roztočů.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.11.2013, 10:43 PM
Příspěvek: #25
RE: K čemu místní ekotyp?
Adrián to uhodl, je to pomůcka pro stopování včel.

V době bez významné snůšky se dovnitř vloží kousek plástu nebo malá miska s troškou medu. Někde na louce, kde chceme včely stopovat, kde něco kvete a včely hledají zdroj nektaru odchytíme včelu a uzavřeme dovnitř, otvor ve víku je uzavřen zátkou. Počkáme až se včela uklidní, poznáme po zvuku a necháme ji nasát a uvolníme zátku. Včela jde za světlem a při odletu začíná dělat nad krabičkou orientační let. Začíná v malých kruzích a potom dělá elipsu a delší strana elipsy směřuje k místu kde je včelstvo. Směr kam včela odletěla si pamatujeme a pomyslně si jej označíme přímkou a čekáme na návrat včely a sledujeme čas. Každá minuta je asi 100m ke včelstvu. Létavek začne létat víc a sledujeme a upřesňujeme směr odletu a když je jich v krabičce několik, otvor uzavřeme a krabičku odneseme blíže ke včelstvu, ale mírně se odchýlíme od pomyslné osy odletu z prvního místa. Na druhém místě otevřeme otvor uzavřený zátkou a opět sledujeme orientaci směru a vyznačíme si ho pomyslnou přímkou. A průnik přímky z prvního a druhého místa je orientační bod, kde asi je včelstvo. Potom postupujeme už známým způsobem. Uzavřeme několik létavek v krabičce a přiblížíme se směrem odletu s mírným odklonem od pomyslné přímky a děláme to tak dlouho než se dostaneme až k místu kde je včelstvo uhnízděno. Je dobré si vzít i dalekohled, protože najít dutinu odkud včely vyletuji je o ostrosti zraku a nemuseli bychom ji ani vidět i když včely z krabičky létají už nahoru do korun.
Kdo chce v hustých lesích hledat roje, ten přizpůsobený ekotyp, je to návod, taková krabička jde udělat i z kartonu a použít korkový špunt.
Hlasování: mellifer (+1), schützmeister (+1), Milan Bencúr † (+1), Debora (+1), Jaro Stoklasa (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.11.2013, 11:02 PM
Příspěvek: #26
RE: K čemu místní ekotyp?
[/quote]
Tak to taky vzdávám, je to vlákno neudržitelné.
Apropo, přednáška, asi nelze někde přečíst ? Bohužel jsem prakticky imobilní / hejbu se, ale nemůže se vzdálit z místa / - takže omlouvám svou neznalost, jako že se vyjadřuju k něčemu, co jsem nečetl.Confused
Rozumím tomu dobře, že C stupeň je třeba nepěstovat a když pominu eliminaci špatného chovu a zbude mě genetická dispozice, je řešením likvidace ? Potom ale ji do úhynů nepočítáte, tedy myšleno ztráty zimní ? Jak by číslo vypadalo absolutně ?
Sám tvořím tak 80% oddělků k mateřským včelstvům, ale do zimy v absolutních číslech 2/3 selekce tzn. ztráty do zazimování / selekční / cca 50%, potom zimní jen průměrně 5%, respektive -0% a ob 3-4 roky 15%, takže kdybych počítal absolutní ztráty jsem na 60%, což mě ale zase přijde jako roumný selekční tlak, přírodně je to prý cca 80%.
Je možné řešení toho C stupně nějak obdobně přiblížit ?
Co ostatní nemoci ? U nás mne přijde vyšší tlak, když nepočítám mor, spíše zvápenatění a dost řeším i septikémii, ale jsou to s nosemou spíše chladové problémy, souvisí to taky nějak s roztoči ?
[/quote]

Tak bleskem. Přednáška bude, trpělivost, dodělávám článek o dotacích.
Jinak už jsem to zveřejňoval myslím zde i na VF a svých webovkách.
Varroáza:
A- velké množství roztočů, bez virů- včelstvo hyne ,když to trochu přitahnu, na podvýživu dlouhověkých včel. To jste v JČ znali do r. 2007. - Opatření jsou jasná.
B-charakterizována především množství roztočů v počátku ( a jsou ve včelstvu relativně dlouho, opouštějí ho tak 14-30 dní před kolapsem) a virem derformovaných křídel. - Včelstvo hyne ponejvíce na zničující loupež převážřně v podletí (ale ne jen). Lze odléčit za předpokladu, že se podchytí včas a včelstvo je schopno se reprodukovat (znovu namnožit). Užíváme 2x po sobě KM 60%, tedy cca 30 dní. Stejně tak dobře funguje odběr zav.plodu, tvorba oddělku v rozmezí 15.5.-15.6. To jako prevence, jinak vždy, ale čím déle, tím menší šance. Tohle musí každý podle svých podmínek.
C-začíná virem deformovaných křídel, dále vir akutní a chronické paralýzy, N.A.N.C. ,roztočů nebývá tolík, rozhodně jich je minimum měsíc před kolapsem. Včely nekrmí matku, najdete ji i na dně a pod. Variant je několik. Záměrně nepíši kolik, ne proto, že bych nechtěl, ale snažím se to zjednodušit a mám jich zdokumentováno fakt dost. Záleží na mixu. Je zde třeba i varianta, kdy je včelstvo v podletí bez matky (oipustí včelstov, zdokumentováno) a plodu cca 2 měsíce a přesto není vyloupeni (podle mne tak 14% výskytu. Nikde ve světě jsem to nenašel a přednáším to již 2 roky. Letos a loni mi to potvrdili dva vnímaví včelařiz JČ a SČ) Diagnostika je špatná a rozhodně ji nepodchytí sledování spadu. Já dělám pouze podle poškozených včel (má na to ale stupnici u které nevím, zda platí jen pro naši oblast nebo i jiné ale asi to bude dost podobné všude) a obsazení česna a oček.
Tady jde totiž při příznacích často jen o dny a včelaři bývají často překvapeni. Mohl bych vyprávět, kdy mi velmi zkušení včelaři sdělují, že to včely zvládli a když jim řeknu ať zvednou víko, jsou překvapeni.( Pár vos a slídilek). Dá se také likvidovat dlouhodobým odparem KM jako u B. Chce to snížit infekční tlak, tedy na mezistěny a krmtit a pak KM 60%. Musí se to ale udělat včas, v tom je ten problém.

Proto doporučuji, objevíte první poškozenou včelu a ihned zásah. KM dlouhodobý odpařovač...... nebo ekvivalent. Je to sice trochu přehnané (sám to mám rozfázované), ale pro běžného včelaře naprosto vyhovující. Jsou roky, kdy jsme to na nahlášených stanovištích dělali začátkem června a bylo to OK. Kolaps nastává za 6-8 týdnů po objevení první poškozené včely. Tady je právě prostor pro spolkovou činnost.

U B a C KM působí jako chemoterapie u rakoviny u lidí. Zlikviduje hodně prospěšného, ale záchrana včelstva má přednost. ? Lépe předejít bodovým ošetřením.
N.C je také jak včelí AIDS má ale tu "výhodu", že se na ní dá dobře selektovat ale je to drsné. Jinou cestu ale nevidím, ale jde to relativně rychle.

Jinak je třeba včelařit tak, aby jsme se přiblížili biorytmu včelstva v přírodě dobře zásobeného po celý rok s přirozenou architekturou díla, pak je to o dost jednodušší. To bych ale zase začal jiné téma.

Myslím, že nemoci plodu s roztočem souvisí, třeba s hnilobou plodu. U nás mor nemáme poslední a jediné ohnisko jsme likvidovali před 40-ti roky. To si kluci přivezli včely ze sousedního okresu na jaře a my to zjistili na podzim vlastně opačně. Zvápenantění jsme zlikvidovali selekcí.Vůbec o něm neslýchám. Pak se tu ještě jednu chvíli objevovala pytlíčkovitost, ale to souviselo s matkami od jednoho chovatele. Už je neodebíráme, chováme vlastní materiál, máme chov. okrsek (budujeme jej) a máme 5 let klid. Prostě ne všechno se všude hodí.

Vše co jsem napsal jsou mé vlastní zkušenosti, něco je ověřeno i poznatky jiných chovatelů, něco literaturou. Já si nekladu za cíl to rozdělení. Třeba to někdo udělá lépe, ale už aby to bylo, protože na to vážou opatření (viz ten Krušlov v r. 2011). Je to důležité pro to, abychom opustili to paušální ošetřování a dělali to s rozumem. Např. letos v červnu stačilo u nás ošetřit lehce 14% včelstev a bylo s roztočem amen. Jistě pak ta vedra také pomohla, na N.C to ale nefunguje vůbec. Šíří se orálně a to je pak amen, když se to stane v říjnu. Jenže to je chyba chovatele, že nezasáhl včas ( v čerenci). Třeba to někoho inspiruje. Všiml jsem si, že na VF se k tomu zřídilo vlákno. Petr Mirovský zaúřadoval a je to jen dobře. Záchranu včelstev bych si ale dobře rozmyslel. Někdy je lepší jim ukrátit to utrpení, jindy stači dát oddělek těch odolných a oni udělají to ,co by udělal chovatel v prvním případě, skoro vše vybijí a začnou znova. Tak proč se z toho nepoučit. Ztráty je třeba naučit se přijímat včas. Ušetří se tak zásoby a sníží se infekční tlak. Tož asi tak.
LD

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
05.11.2013, 06:28 AM
Příspěvek: #27
RE: K čemu místní ekotyp?
(04.11.2013 10:43 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Adrián to uhodl, je to pomůcka pro stopování včel.
Aleši, dovolil som si zdieľať tvoju fotografiu aj popis ku nej a použiť na ňu odkaz v texte na mojom blogu.
"Kto chce takto "lacno" prísť ku včelám a býva v kraji rozsiahlych lesov, môže vyskúšať svoju včelársku trpezlivosť. Snáď naša práca bude korunovaná úspechom. Samozrejme, ak nás "stopované" včielky nezavedú niekde do horárovho včelína."
Hlasování: Martin Nezbeda (+1), Aleš Molčík (+1), liptaka (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)