Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 1 Hlasů - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
24.06.2017, 03:59 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.06.2017 05:03 AM od Milan Bencúr †.)
Příspěvek: #71
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
(23.06.2017 11:35 PM)Ali napsal(a):  Zatím se snažím držet VD přes oddělky a pozorovat dění kolem úlů. Ten odsavač VD izolací mě ale taky zaujal, nemusí být tak složitý ani časově. Rozhodně jsem za, matku držet více v teple a u zásob jak psal Milan. Jo, chce to o mřížku víc.
V nadstavkovom úli druhú materskú mriešku naviac netreba. Priehradka je pevná. Materiál je rôzny, podľa dostupnosti pre včelára. Môže to byť sololit, slama, drevo, polystyrén. Teraz ma napadlo, že včeláriš v ležanoch. V takom prípade bude vhodné mať dve mriežky. Podľa mňa by odsavač klieštika, páči sa mi to pomenovanie, fungoval v ležane aj s jednou mriežkou. V prípade použitia jednej materskej mriežky v ležane treba väzenie pre matku urobiť pri stene úľa v plodisku.
Hlasování: Ali (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.06.2017, 05:01 AM
Příspěvek: #72
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
(23.06.2017 10:44 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Mohu ti k tomu uvést spousty příkladů. Za všechny jeden k té dlouhověkosti. Před několika roky mi jeden kolega dal ¨matku od jednoho známého chovatele. Vyhlašuje, že je chová v drsných podmínkách . Znám ho velice dobře , tak jsem se poptal na původ..... No vychvaloval to, proč ne. Ale chlubil se i takovými fotkami, kde byl plod jak se říká od loučka k loučce. Takové já okamžitě likviduji. Výš jak ten jeho materiál dopadl? Tak, že jsem to celé včelstvo rozdělil na oddělky. Ony ho totiž v květnu předstihly mé oddělky na 1NN při ani ne polovičním množství plodu.
Než se v těch oddělcích s jeho včelami oplodnily matičky, všechny zkolabovaly, uhynuly na nosemózu. To je také důsledek krátkodobých včel od tzv. plodařek. Nepaušalizuji to, ale v dané lokalitě to tak bylo a nejen u mne.
Mnoho včelárov považuje matky s plodom od rohu do rohu rámika za tie najlepšie. To je zároveň aj jedno z možných vysvetlení, prečo celé včelnice s tými nasilnejšími včelstvami padajú. Tiež som sa vo svojej praxi stretol s prípadmi, že úle, v ktorých bolo cez sezónu najviac plodu, uličky medzi rámikmi boli preplnené včelami, zostali v jeseni prázdne.
Minulú sezónu som zažill príbeh s rojom, ktorý som nikdy predtým nepozoroval. Primárny roj, ktorý bol obrovský, som daroval susedovi, čo chce opäť začať včeláriť. Roj sa nedožil konca augusta. Úľ zostal prázdny bez včiel, a rámiky v úli boli plné zásob.
Kolega mu zároveň daroval silný odloženec. Tiež sa nedožil konca augusta.
Sezóna 2016 bola bohatá na včasnú jarnú znášku z vŕb. Potom prišlo nepriaznivé, vlhké počasie, včely nemohli lietať, dážď im bránil nosiť peľ. Celý jún sedeli doma na plástoch a preplodovali všetky zásoby, medové aj peľové. V jeseni 2016 na Slovensku padali celé včelnice tých najsilnejších včelstiev.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.06.2017, 09:28 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.06.2017 09:37 AM od Leoš Dvorský.)
Příspěvek: #73
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
[
Utkvělo mi to Leošovo povídání v přísp. 60. Ty dva cykly po sobě. Šly by zkrátit na 10 dnů, jen do zavíčkování ? To by se z května moc neztratilo. A udělat to jen tam, kde to situace vyžaduje. Jako bodově KM.
[/quote]

Určitě, počty po těch týdnech (7, 14, .....)jsou spíše pro víkendové včelaře (protože dřív nemohou). Je třeba vyzkoušet, zvládnout ten princip na své podmínky.
Tedy:
- ředění populace (roje, oddělky),
- plodová přestávka (alespoň 1 plodový cyklus),
- koncentrace (třeba na trubčinu na kraji plodového hnízda) tohle včely používají v přírodě běžně, jsou to něco jako jejich biotechnická opatření. Neděje se to ale izolovaně, bez vazby na sebe. To se vše dá využívat v naší zootechnice, nemusí to být vůbec všechno, to snad ani nejde.
Učme se od včel. To zvládne každý.

No a pak jsou tu jejich aktivní způsoby omezování kleštíka (grooming.....).
To je třeba zesilovat šlechtěním a dělá to málo kdo a i to má vazbu na naši zootechniku.

Jen pamatujte na jedno. Stále je třeba řídit se tím, že je třeba neohrožovat druhé.
Na to, že na současná metodika nepamatuje a činí přesně opak, nedejte. Děláte to kvůli sobě a svým včelám.
Pokuste se ve svém okolí zorganizovat společný monitoring. Klidně i s těmi "jedaři", je to ve společném zájmu (tady tomu sice moc nevěřím, ale zkoušet se to musí).Ve dvou.... se to táhne líp.
Hlavně ale nepodléhejte dojmu, že za úhyny stojí jen a jen kleštík. To je podle mne jen 1/3 problému. Máme tu Nosemu ceranae, neonikotinoidy, glyfosáty a to je jiná "liga". To se na kleštíka svést nedá, ač se to u nás neustále děje. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.06.2017, 10:17 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.06.2017 10:23 AM od Milan Bencúr †.)
Příspěvek: #74
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
(23.06.2017 11:35 PM)Ali napsal(a):  Nevím, jestli jde poznat dlouhověká včela od krátkověké pouhým pohledem. Včera jsem ale pozoroval včely u očka (byly v chumáčích mimo přehřáté úly-přivřel jsem očka oddělkům a nestačily větrat), a na prví pohled jsou poznat mladé na proletu a staré udřené, to vidí každý. Ale, viděl jsem velké a malé. Ty velké byly jak malí trubci, nejprve jsem myslel, že je to matka. Bylo jich ale cca tak 10 -20%. Délkou a z části mohutností na jeden a půl včely. Jako by byly vychované v trubčině. Snažím se držet trvale u všech velké zásoby, teď po "odtočení" (jak napsal Leoš) min. 15 - 20 kg, u oddělků min. 5 kg. Má-li to taky vliv na větší životaschopnost, odolnost ?
Čítal som na diskusnom fóre Warre, že na prirodzenej stavbe včelieho diela sa rodia včely rôznej veľkosti. Každá bunka je tam totiž rôzne veľká. A podľa veľkosti majú rozdelené pozície v úli. Leoš to tu vo svojom príspevku spomenul. Má odpozorované, že aj v bunkách postavených na predlohe sa rodia včely rôznej veľkosti. Z toho sa dá predpokladať, že 21+21+21 až tak neplatí. Určite však platí, že dlhoveké včely sa rodia počas celého roka. Stáva sa, že májový roj alebo odloženec, ktoré sú bez matky, žijú ešte v septembri. Včely sa tam neupracovali pri výchove plodu. Úlohou zimných včiel je, prežiť zimu, vychovať v skorej jari prvý plod a zásobiť včelstvo prvým peľom a nektárom. Na Orave je vegetácia asi tri týžne pozadu oproti agátovej oblasti v nižších polohách. Keď som kočoval, tak sme z manipulačných včelstiev na záhrade posilňovali rámikmi s mladuškami a vychádzajúcim plodom produkčné včelstvá v kočovnom voze v deň odchodu na kočovku. Agátová znáška je nárazová. Prínos sladiny aj 8 kg denne. A mladé včely sa zapojili do znášky. Vynechali etapu plnenia si povinností v úli.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.06.2017, 07:46 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.06.2017 07:56 PM od Ali.)
Příspěvek: #75
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
Leo, ještě dva dotazy.

- Čtu už tady asi potřetí "Jen pamatujte na jedno. Stále je třeba řídit se tím, že je třeba neohrožovat druhé.". Je možné to trochu přiblížit?
Při zjištění překročení určité meze (jaké? - nadměrný nárůst VD, poškození vývoje včel, ...) zasáhnout (jak přesně? - KM, tvrdou chemii, zrušení včelstva /ale jak přesně?, s tím si trochu nevím rady/ ...) a zastavit tak špatný vývoj.

- "aktivní způsoby omezování kleštíka (grooming.....)" na to třeba mikroskopické vyšetření? A podle toho jim doporučit pokračování rodu?
No je-li tomu tak, na to druhé už asi nemám. To první se snažit udržovat, a alespoň z části je třídit, a tyto odolnější ponechávat zpět přírodě v tom duchu "neohrožovat" zvládnout jde. A nemotat se příliš do toho.

Jak říkáš, každý na to nemá.

Milane, máš pravdu, živočichové se dovedou přizpůsobit spoustě špatných vlivů, které na ně zapůsobí, našim přičiněním. Jen nevím, jestli se dovedou pak navrátit zpět, ke své původní přirozenosti.
Třeba taková přešlechtěnost. Myslí, že je třeba hledat to původní, a někde, tam kam patří, je stále udržovat tak jak byli. Jak agro, tak zoo. A nemontovat se jim příliš do života. Využívat jo, snad, ale ne zneužívat.
Asi stárnu.

Budu na tom v rámci svých možností a schopností pracovat. Slíbit to můžu Smile.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.06.2017, 09:41 PM
Příspěvek: #76
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
Ali, toho varování není nikdy dost. Abys neohrožoval okolí, musíš mít o zdravotním stavu včelstev přehled. Kdykoliv ukázat, doložit vysvětlit, pomoci sousedovi. Lidé totiž nikdy nehledají chybu u sebe, ale u druhých. Lidé nechtějí vzít zodpovědnost na sebe, ale potřebují viníka. Pro svobodné chování prostě nedorostli. To platí ale obecně nejen u včelaření.
Pokud jde o to aktivní omezování kleštíka, to bych tu nerad příliš ventiloval, už i tak toho bylo dost. Uvidím zítra, možná na to dojde řeč. Podstatné ale je, uvědomit si, že 1 mechanizmus nestačí, ale musí být min 3-4 a ty stačí mít na průměrné úrovni. Třeba, dobrý orientační smysl, obranný pud, grooming, vhodný plodový rytmu se schopností reagovat (to je asi to první, co včely udělají), VSH chování. Je to posloupnost. Tady mám mraky poznatků ze svých pokusů. Jak vybírat, no existují jisté markery, podle kterých se postupuje, nebo alespoň já to doporučuji. Říká se tomu markerová selekce. Nejtěžší ze všeho je umět rozpoznat. To je fakt nejobtížnější a lidé si to vůbec neuvědomují. Pak už není problém vymyslet systém testů a chovatelské metody jsou to nejjednodušší. V praxi se to u nás ale prezentuje opačně. Má to samozřejmě své důsledky. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Víťa (+1), Ali (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.06.2017, 08:59 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 25.06.2017 09:28 AM od Milan Bencúr †.)
Příspěvek: #77
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
(23.06.2017 10:44 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Ty tzv. dlouhověké jsou z biologického hlediska blízké těm tzv. rojovým včelám
Je to složitější a hodně se tím zabývali Rakušani a Švýcaři, no a taky skromě já v jiných souvislostech. To rozdělení na krátkověké, středněvěké a dlouhověké ale postačí.
5) Vyzkoušej a uvidíš.
6) Tím zcela bezplodovým s vykoncentrováním V.d. na 1 plást to včelstvo nezesláblo ani o tu očekávanou 1/3. Bylo to přesně 34 dní do prvního vajíčka, tedy plus 7-8dní. Zajímavé že, ale ono to má pokračování. I dlouhověkost má své meze a jakmile ve včelstvu začne být otevřený plod, začnou včely rychleji stárnout, snad lépe upracovávat se. U včel není rozhodující jak je skutečně stará, ale jak je "stará" z biologického hlediska.
Určite tvoj postup vyskúšam. V mnohých momentoch sa zhoduje s mojou metódou vitalizácie včelstiev rojmi. Po jarnej znáške z vŕb a ovocných stromov urobím dve skupiny včelstiev. Jednu skupinu budem zmladzovať rojom a druhú skupinu zmladím vrátením odobratého odloženca. V skutočnosti je to tak, že rojace sa včelstvo (moja technika] aj včelstvo s odsavačom klieštika (tvoj postup] budem vitalizovať odložencom s mladou matkou nultého veku. Doposial som spájal roj s vyrojeným včelstvom, ale tvoj postup mi umožní zásah aj do ostatných včelstiev. Tiež predpokladám, že v máji je vo včelstvách dostatok mladých dlhovekých vitálnych včiel.
V Nemecku už dávnejšie skúšajú znižovanie poštu roztočov Varroa delením včelstiev zmetencom po jarnom medobraní a následným omladením matkou nultého veku, spojením v jeseni. Porozumel som tomu postupu tak, že po slnovrate rozdelia plodisko produkčného včelstva a jednu polovicu, bez matky, pridajú na skôr vytvorený zmetenec. S druhou polovicou plodiska, po odobratí starej matky, spoja včelstvá v jeseni.

       
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.06.2017, 01:06 PM
Příspěvek: #78
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
(24.06.2017 05:01 AM)MilanBencúr napsal(a):  Mnoho včelárov považuje matky s plodom od rohu do rohu rámika za tie najlepšie. To je zároveň aj jedno z možných vysvetlení, prečo celé včelnice s tými nasilnejšími včelstvami padajú. Tiež som sa vo svojej praxi stretol s prípadmi, že úle, v ktorých bolo cez sezónu najviac plodu, uličky medzi rámikmi boli preplnené včelami, zostali v jeseni prázdne.
Ale taky to nebude platit úplně.
U mě naopak na celou čáru vedou v přežití silné včelstva. Slabé mají problémy téměř vždy. Jenže jsem si všimnul, že oni plodují tak nějak přerušovaně - jaro a první snůška - plodují mnohdy 4x víc, než ty slabé a je to znát v počtu včel i v medu i v rojení. A pak jak když utne. Jak píše Leoš, slunovratu jsou často úplně bez jakéhokoli plodu. Jen mrak včel, kvanta medu a nic. A pak zase plodují v červenci, ale to už není takový šrumec. Dá se to rozplodovat krmením a to je potom problém. Ale ani tak nikdy ne tak velký, jako u těch slabých. Takže to spíš fakt bude tím krmením pozdě, než plodováním. A úplně nějhorší pak je málo medu v červenci a krmení začátkem srpna.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.06.2017, 01:17 PM
Příspěvek: #79
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
Pánové, letos jsem si to zapasoval z jedné třetiny do celoročního ošetřování včelstev. Zadařil se ale jen jeden ležan, na podzim sloučím.
Milane, přesně jak se chystáš napřesrok, udělám to i já s polovinou včelstev, s tou druhou ještě nevím. Rojovou variantu dělat nemůžu, mám to daleko a nemám tolik času, hlídat. Takže něco, co se do mých možností vejde. Rouby plodu jsou skvělé, rychlé a od vajíčka, už jsem se do toho dostal. Včera by se mi mohly vyklubat dvě matičky.
Ještě ten odsavač musím dořešit. V ležanu mám letáky na pět plástů na každé straně a očka rovněž v koutě, takže Milane, jak jsi mi navrhoval ke kraji to nepůjde. Asi jen za pátý plást a na dvě mřížky. Nejhorší je na té ploše hledat matku. Letos jsem to zkoušel asi desetkrát a našel jsem jen dvě.
Takže zkouška založit odsavač na dva plásty s třemi MM napůl a na čtvrti a stou jednou pak už můžu tvořit. Od začátku května i na tak komplikovaný zásah si myslím bude dost času a snůšku by to nemuselo příliš ovlivnit. Tak či onak, jde i o ni.
Jen mi stále vrtá hlavou jak to rozdělení a opětné sloučení dvou celků, nejen včelstev ale i VD, změní - jakým biologickým způsobem sníží jejich následné početné stavy. To bych potřeboval někde vyčíst a nevím kde. Nějak tomu nerozumím.
Vím, nemusím rozumět všemu, ale pak nemůžu pokročit dál, nevím jak, kde a co hledat.
Ono se to časem podá.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.06.2017, 01:22 PM
Příspěvek: #80
RE: Biologické možnosti ošetrovania včelstiev
(24.06.2017 07:46 PM)Ali napsal(a):  - Čtu už tady asi potřetí "Jen pamatujte na jedno. Stále je třeba řídit se tím, že je třeba neohrožovat druhé.". Je možné to trochu přiblížit?
Při zjištění překročení určité meze (jaké? - nadměrný nárůst VD, poškození vývoje včel, ...) zasáhnout (jak přesně? - KM, tvrdou chemii, zrušení včelstva /ale jak přesně?, s tím si trochu nevím rady/ ...) a zastavit tak špatný vývoj.
Ne všecko člověk pozná a vidí, jedno se ale nechá a další pak můžeš zkoušet.
Sousedy nejvíc ohrožuje rabovka, a to je něco, co vidí i slepý a proti čemu, aspoň z kraje, je dobrá ochrana. Jak včelky začnou nepřiměřeně bodat, slídit a nezvykle hučet a lítat, je to známka, že je potřeba zužovat. Jak jsou včely na svém - velikostí úlu a otvorem v letu, tak většinou vydrží bez rabovky téměř do úplnýho konce. A můžeš testovat, aniž někoho ohrožuješ.
Jenže dneska se razí velké úly, zimování na vysoké sestavě a česno přes celý úl + zasíťované dno. Tím vším se obrovsky přispívá k rabování, když není rozotč pod kontrolou. A ten v době testování není, protože nevíš dopředu, jak to dopadne.
A zužovat může každý, nemusí znát spady ani genetiku. A dovolí tě to dojít až téměř do bodu bond testů. A nemusíš z kraje nic umět.
Hlasování: Víťa (+1), Ali (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)