Volná stavba v rámečkách

[Leoš Dvorský]

Toto jsem dal na VF, ale myslím, že to patří i sem.

Jestli mohu všem začínajícím s volnou stavbou doporučit, nedělejte stejné "chyby" jako jsem dělal já před 10ti roky.

1. doporučuji používat rámky, kde je spodní loučka užší např. profil 1x1. cm (není to dogma).
2. horní loučku je dobré mít skosenou do hrany jak je uvedeno třeba tady: http://dvorsky.leos.sweb.cz/VOLNA/volna.htm#TOP
3. Pokud chce někdo používat horní i dolní loučku rámku ve standardní výši i šíři, udělejte je zase zkosené až na hranu jak to dělá př. Kolomý. zase se tím dosáhne toho, že včely postaví dílo tak, že mezi rámky bude skutečně jen včelí mezera a to jště prostavěná a zůstanou tam volné přechody těm, které se podobají galeriím, jako je v přirozené stavbě u včelstva v přírodě. Dosáhne se tím prakticky totéž, co je u rámků z plastů vyráměné Z. Žákem. Vlastně vznikne jeden velký plást s těmi galeriemi.
4. sám od loňska používám rámky nového typu, které mají horní loučku užší (u té spodní se to rozumí samo s sebou) a skosenou . Truhlářům se to lépe dělá a včely loučky dobře obestaví ze stran, na webu to prozatím není.
5. myslím, že je najivní se domnívat, že je pro včely normální nemít trubčinu nebo dokonce nějak škodlivé. Opak je pravdou, ale záleží hodně na gen. dispozicích.
Normální včelstvo má 5-30% trubčiny. Jen je třeba dbát toho, aby byla trubčina tam, kde se zpravidla ve včelstvu v přírodě nachází a to je na okrajích hnízda. To je základní struktura díla v přírodě (chcete-li architektury). Má to své důvody a záleží na více faktorech, proč a kde včely trubčinu staví. Je to ale velmi důležité. Na přednáškách ukazuji, jak se to dá využívat v boji proti V.d. resp. jaký to má vliv na nalezení určité rovnováhy. Má to samozřejmě širší souvislosti, nyní na to není prostor.
6. ti co s volnou stavbou začínají by si to měli nejlépe osahat u oddělků (tam je to nejjednodušší), protože když ještě nemají zkušenosti (a ty sbírám i já po 10 ti létech včelaření na jen volné stavbě ), mohli by být překvapení. Např. tím, že by se sice včely za čas vybouřily, ale trubčina by byla tam a v takové míře, kde normálně nebývá. To má zase své dopady, např. v přemnožení V.d. a jakémusi nastavení k parametrů k tomu, aby se to pravidelně opakovalo každý rok při této nezměněné archtektuře. Přitom by tomu mohlo být právě naopak. To už ale zabíhám do jiných vláken. Chtěl jsem tím vším jen říct, že smysl volné stavby bychom neměli hledat jen třeba v úsporách času, ale že to má pro včelstva mnohem větší význam a dílo je třeba chápat jako určitou kostru tohoto superorganizmu (včelstva). Co by bylo tělo člověka bez kostry. Určitě se toho nemusíte nikdo bát a včely jsou i v té architektuře, kterou určitě bude drtivá většina zpočátku porušovat, dost tolerantní a jsou schopny přežít a vyrovnat se s nimi. Otázka je samozřejmě jak a za jakou cenu (někdy je to cena života). Naříklad vaše nynější souše můžete velmi dobře využívat v horních nástavcích pro ukládání medu a nic velkého tím neporušíte. Včely sice v horní části zpravidla staví buňky jiné velikosti a s větším sklonem i vyšší, ale i tyto upraví, když to potřebují a matka zaklade. Mám odzkoušeno, že matka bez problémů zaklade vajíčka a včely odchovají plod v plástech ve vodorovné poloze. LD