+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Vedení včelstev alternativně (/forum-Vedeni-vcelstev-alternativne)
+--- Téma: Workshop svatojánský (/tema-Workshop-svatojansky)
Všechny stránky
RE: Workshop svatojánský - Jiří Marx - 23.06.2014 02:13 PM
No jo ale je to ta pravá "divočina" ...staleté stromy s dutinami všech možných velikostí.... nebo jen les co ho jednou za 80-100 let vykácíme?
RE: Workshop svatojánský - Leoš Dvorský - 23.06.2014 05:32 PM
(23.06.2014 01:21 PM)schützmeister napsal(a):(22.06.2014 10:46 PM)jirka.marx napsal(a): Moje představa o chovu včel je taková, že já se jim pokusím zabezpečit takové obydlí aby se v něm včelstvo cítilo dobře,K tomuhle stavu budeme mít asi daleko všichni
Tuhle, tuším ve VP, byl článěk biologa, který pozoroval v divočině / USA / přežití včelstev.
Takže, ideální obydlí pro včely je : v převážně lesní oblasti, cca 25m nad zemí, s nevelkým vletovým otvorem, o velikosti max. jednoho Budečáku - zajišťuje pravidelné rojení, které je pro přežití nezbytné, minimálně 2km od nejbližších sousedek. A ještě musí mít možnost naloupit si od zkolabovaných rojů. A ostrost pokud nožno škály 5stupeň.
Michale asi máš na mysli pana Seelyho. To co uvádíš jsou jím nejčastěji naměřené rozměry. To ale nemusí znamenat to, že je to typické nebo dokonce dáno geneticky. Uvedl ale i případ, kdy včelstvo prosperovalo v násobně větším prostoru než včelaříme my. Ono to není zase až tak jednoduché. Navíc je tu otázka toho, co včely jako příbytek najdou. Otázka i je, co hledáme, jak chceme včelařit. Já osobně jsem pro zlatou střední cestu, i když záda se ozývají čím dál tím víc. Mohu tě ujistit, že včely dokáží bezvadně žít i v komínu, tedy v "neomezeném" prostoru. To a dalších cca 50 případů jsem viděl na vlastní oči. Čili mám k dispozici i vlastní zkušenost, tedy další zdroj.
Prostě když se rozhodneme nějak včelařit (v nějakém prostoru, třeba budečáku) začneme k tomu zákonitě vybírat i genofond a metodiku ošetřování. To ,co je u tebe OK, nemusí být u mně nebo ne se stávající zootechnikou. Včelařit jde ale se vším, jen je otázka jak, s jakými náklady, výnosy atd. To se týká i varroázy. Já se osobně bráním tomu, rychle dělat závěry zevšeobecňovat na základě cizích údajů zvláště proto, že v takových zdrojích jsou málokdy uvedeny důležitá fakta o podmínkách, sběru, zpracování dat a td.
Ono to totiž může vést k různým omylům a také motivy těch, co to zveřejňují jsou různé. Mohl bych ti uvést x příkladů z našich časopisů, kdy tam je něco uvedeno (nebudu kritizovat metodiku.. a pod.) a dnes titíž autoři šíří závěry naprosto odlišné od těch předchozích jen proto, že něco nezvládají a ani se nenamáhají své "omyly" (nebo jen neschopnost to dotáhnout) uvést na pravou míru. Znal jsem také jednoho biologa, měl varroázu v podstatě vyřešenu (asi by se dnes stal členem ŠPV), ale stal se štvancem ve své zemi. Tak se odstěhoval do ciziny a tam , bohužel, zemřel v zapomnění, ač by si zasloužil možná Nobelovku. U nás je to také o život. Na jedné straně veterina a jejich pokuty a na druhé zvistivci , kteří tě klidně v zájmu "pravdy" udají a ještě pomluví. Tady není prostor pro seriozní spolupráci, snad jen na základě platformy ŠPV. Myslím ale, že jsme si to již ve Vilémově vysvětlili. LD
RE: Workshop svatojánský - Debora - 24.06.2014 01:16 AM
(23.06.2014 01:29 PM)tondabh napsal(a):(23.06.2014 01:21 PM)schützmeister napsal(a): A ostrost pokud nožno škály 5stupeň.
Mohu poskytnouti materiál, mám dvoje odpovídající, ale pozor nejlepší medařky...
to můžu potvrdit, jen jsem vytáhla mobila na fotku, jeli po mně jak nebeská vojska po falešné prorokyni
Včeličky tak akorát pro šančaře. 
RE: Workshop svatojánský - Ladislav Kohout - 24.06.2014 07:30 AM
(24.06.2014 01:16 AM)Debora napsal(a):(23.06.2014 01:29 PM)tondabh napsal(a):(23.06.2014 01:21 PM)schützmeister napsal(a): A ostrost pokud nožno škály 5stupeň.
Mohu poskytnouti materiál, mám dvoje odpovídající, ale pozor nejlepší medařky...
to můžu potvrdit, jen jsem vytáhla mobila na fotku, jeli po mně jak nebeská vojska po falešné prorokyni
Mohu potvrdit že šly jen po Deboře.
RE: Workshop svatojánský - Aleš Molčík - 24.06.2014 07:53 AM
Mě z těch fotek bylo divný, že při rozebírání japonce jediný Tonda byl kompletně chráněn a ostatní jen tak na lehko a někteří ani klobouček neměli. To jsou ty rozdílné zkušenosti
.
RE: Workshop svatojánský - vraja - 24.06.2014 08:00 AM
(22.06.2014 10:46 PM)jirka.marx napsal(a): A vyřezávání půlky plodu je masakr a těžká divočina. Takže do nějakého přirozeného života včel má svatojánská methoda daleko, jedině bychom brali za přirozené, že včelstvo navštíví každý rok medvěd a půlku ho rozšlape.
Krásný den,
včelstva čelí "nákaze" roztoče, jediná přirozená možnost je neléčit a nechat zemřít vše co má a nechat přežít ty včelstva které to dokáží.
I za cenu toho že včela medonosná to nedokáže a uvolní místo jinému opylovači. Takto funguje eveluce, to je jediné přirozené.
Jakýkoliv zásah na záchranu je tudíš nepřirozený.
Protože chováme včelstva, zásahy které děláme často simulují děje v přírodě. Rozbytí díla je nejčastějí zásah, který včelař dělá. Při každém zebrování převěšovnání rámku, odebírání rámku do oddělku, vkládaná nástavku. Se pro včelstvo simuluje stav rozbytí díla.
Plod se odebíra do oddělku také uplně běžně.
Pokud se tedy rozhodnete ošetřit proti varooze, pak máte několik možností a jednou z nich je simulace děje v přírodě a to je ztráta plodu po útoku predátora
A nezlobte se na mně je daleko pravděpodobnější že včelstvo rozbije medvěd, než že se mravenci rozhodnou vyprodukuvat 200ml KM a nechat ji odpařit ve včelstvu Vašek vyhlásil svatou válku (nejedlé) chemii ve včelařství. A proto zvolil tento mechanický zásah, obětování části populace ve prospěch celku.
Má skušenost s záchranou včelstva na jaře, byla to jedna dřevěva košnice na sedmi uličkách na začátku dubna. Denni spat byl 2roztoči.
Odstranil jsem dva plasty z plodem a mladuškami a udělal tak hodně brzký oddělek. V puvodním včelstvu nezustal plod jen matka.
Nasadil jsem formidol, za tři dny spadly 3roztoči! říkal jsem asi to nezafungovalo a protože nebyl čas na hrdinstvý provedl jsem fumigaci varidolem, spadly jesště dva roztoči.
Bezmatečný oddělek sem nechal si vychovat matku a po 21 dnech kdy byly ještě bez plodu jsem provedl fumigaci. Spadlo cca 300 roztočů.
takže účinost tohoto ošetření byla cca 98%!
S podobnym zpusobem ošetření tento týden vyšly do světa nástavkáři a nazvali to medodikou sv. Anna
Dle Vaška se toto ošetření dělá v době nejvyší snůžky, čily v době protirojových ošetření, je to doba kde bude většina včelařu odebírat plod na oddělky. Tím že oddělky nedělá ale plod vyhodí necháva ve včelstvu i mladušky co se staraly o plod, Vašek tvrdí že ty nemají co dělat a letí za snůškou a ztrátu plodu tím vynahradí na medu.
Navíc tím vyřezáním plodu vyřeší obměnu díla. V jednom roce vyřeže plod i med, takže udělá 100% obměnu díla.
Honza Vrána
RE: Workshop svatojánský - Milan Bencúr † - 24.06.2014 09:10 AM
Chemoterapia v úľoch, ako prevencia proti chorobám včiel, je len zákonnou zámienkou na podporu včelárskych veľkofariem. Je iróniou, myslieť si, že práve ľudia, ktorí zákony o včelách presadzujú, chcú zabrániť šíreniu chorôb včiel, pretože sú zrejme hlavným vektorom pri šírení ich nákazy. Ekologický prínos úľovej zostavy Warré, a podobný úľ, malý Boconády a Němeček, spočíva dnes v pozitívnej reakcii včelstva na všetko, čo včelár očakáva na zlepšenie zdravotného stavu svojich kolónií. Už desaťročia je známa belgická metóda odstraňovania plodu a s ním aj klieštika pri včelárení v úli Warre. Včely sú na prírodnom diele veľmi pokojné, nie sú agresívne, pretože úľ otvoríme najviac dvakrát v sezóne. Na jar, pri ich delení, ktoré umožňuje včelstvám očistu a obnovu ich sily a v letnom období zberu úrody medu. V máji, kedy sa včelstvá roja, včelári nedovolia im vyrojiť sa, včelstvo pripravené na rojenie zmetú do rojáčika, v rojáčiku chemicky ošetria, osadia do úľa na triangel trámiky, včelstvo do týždňa postaví prirodzené robotníčie dielo v plodisku, nepotrebuje medzistienky s predlohou, po týždni položia na nové plodisko mriežku, na mriežku medník v ktorom sú plásty z pôvodného plodiska zbavené plodu - plodové vence sú vykrojené a so zaviečkovaným plodom sú zároveň odstránené roztoče Varroa. Keďže takýto ekologický krok sa robí niekedy v období kvitnutia jabloní, v období prudkého rastu včelstva, sila včelstva zostane zachovaná, nebude sa už v sezóne rojiť a využije každú nasledujúcu znášku. Včelstvo už nebude potrebovať ďalšie ošetrenie v sezóne, zvládne zimovanie aj s klieštikom do jari, kedy sa proces opakuje. Táto metóda vyhovuje mne, v horskej oblasti s postupnou dlhotrvajúcou znáškou.
Druhý postup spojený s odstránením plodu, ktorý používam, pochádza zo Spojeného kráľovstva. V tomto prípade urobím odloženec z vyrojeného včelstva. Po medobraní, kedy už odloženec s mladou matkou ploduje, všetky včely aj s mladou matkou zmetiem a cez noviny spojím s jeho materským rojom. Plod z odloženca vyrežem, plásty s medom rozdrvím a med precedím.
RE: Workshop svatojánský - vraja - 24.06.2014 10:31 AM
Krasny den,
když je tedy dnes sv. Jana přídam i svoje zkušenosti. Ja se s Vaškem a jeho svatojanskou metodikou seznamil
pred dvema lety v Mlade Boleslavi. Vasek jiz tenkrat tvrdil ze je inspirovan slamenou košnici a chcete-li se dostat
k medu musite jit přes plod.
Nicméně ta věc která mě na této medode zaujala že včelstva se nerojí, v podstatě nemají na tuto atrakci sílu.
Včelařím na sídlišti takže nemít roje (nebo mít roje pod kontrolou) je pro mě duležité.
Loni jsem přechazel z 39x24 na horní loučky v optimalu, měl jsem kombinovany system kdy jsem včelstva nechal vystavět
optimalí souše na horních loučkách. Je fakt že to včelstva pochopila jako stavebni ramky na trubcinu, takže většina souši byly
trubčí. Nicméňě aspoň něco do začátku.
V teto fázy musím říc,že Horní loučky na více pater je "pakarna" pokud chcete nadzvendou nastavek musite ho plast po plástu odřezat,
občas nějaky zapomenete a vytáhnete spodni ramek i s nastavkem a nebo urvete některý s plástu. Ostatně to je podle mě jeden z důvodů
proč i Vašek od svatojanské metodiky odstoupil. A pokud tak říka mezi plodištěm a medníkem musí byt mřížka, ne kvuli omezní matky,
ale aby to šlo jednoduše rozebrat.
Vašek loni změnil metodiku na dřevěné košnice, takže na jaře už jsem pracoval s košnicemi, vyzimovaly mi jen dvě košnice.
(Krutě jsem podcenil varoa
) takže jsem se pustil hlavně do tvorby oddělku a z těch dvou jsem udělal do teď šest.To je asi hlavní duvod proč je v košnicích minimum medu
snůžka je takže včely hlad nemají ale na nějaky med pro včelaře to zatím není.Je opravdu poučné pozorovat jak včely hnízdo staví.
A co týče prácnosti v podstatě odpadl důvod do včely rozebírat. Koštnici zvládnu otočit na bok a podívat se zespodu a zkontrolovat matečníky,
a odehnutím plastu se mohu podívat na to zda matka klade apod.
V případě že chcete úl rozebírat po plástu odříznutí od stěny je řádově jednoduší než odřezávat odedna.
Medobrani jsem dělal jen na jaře z košnice co zimovala na medu ale nepřežila, úl byl na jaře bez včel, takže nemohu popsat
smetání včel s takle velkých plástů. Nicméně odřezavaní plastu do stáčecí nádoby přímo před úlem šlo velmi rychle a pohodlně.
Rozdrtil jsem těch pár plastu nožem a pak velkou vařečkou nechal odstát přes noc a vypustil 15kg medu, pak jsem to nechával stát
jetě tři dny a vytekly ještě 3kg medu. Zbytek vosku jsem proplách vodou na medovinu, a váženim dospěl k tomu že tam ještě 3Kg medu zustaly.
Honza Vrana
RE: Workshop svatojánský - Leoš Dvorský - 24.06.2014 10:38 AM
Tato reakce je nejen na Honzu Várnu. Odstranění plodu je napodobení toho, že např. Včela východní, východní opouští i několikrát za rok své hnízdo a na místě nechá plod s roztoči napospas predátorům. Je to tedy skutečně napodobenina tohoto stavu. Samozřejmě není nutné plod vyhazovat, ale jinak využít, třeba do oddělku, tzv. ozdravného a pod. těch metod je celkem dost. Dá se to spojit i s obměnou včelstev, chovem matek a pod. Popisovat to nebudu, je to notoricky známé.
Pokud jde o dobu, tak nejúčinnější to je v době, kdy roztoč masivně přechází na plod. to se často nekryje s obdobím snůšky.
Hozno, mladušky nahrazují létavky v momentě, kdy ubyly a ve včelstvu je cítit méně juvenilní hormon, proto se mladušky stávají létavkami dříve, toto není asi ten případ.
Je ale jisté, že včela stárne prací a tu včelstvo, kde se odstraní plod, dostane v podobě nutnosti stavby a tím je další dělba práce nastartována. Čili nepřesná analýza ale v zásadě správný závěr. Mám ověřeno, že nejmladší mladušky jdou na orientační prolety už 2-3 tí den po narození, jsou-li pro to podmínky. LD
RE: Workshop svatojánský - schützmeister - 24.06.2014 01:00 PM
(23.06.2014 01:29 PM)tondabh napsal(a):Jo, docela bych o to stál, já to mám taky tak a už dlouho jsem nic novýho nezkoušel -ale až příští rok, letos se nějak oddělky zadařili, takže není třeba. V jaké formě je to možné ? Můžu i poslat na výměnu.(23.06.2014 01:21 PM)schützmeister napsal(a): A ostrost pokud nožno škály 5stupeň.
Mohu poskytnouti materiál, mám dvoje odpovídající, ale pozor nejlepší medařky...
(24.06.2014 10:38 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Pokud jde o dobu, tak nejúčinnější to je v době, kdy roztoč masivně přechází na plod. to se často nekryje s obdobím snůšky.Chápu správně přechod z trubčiny na dělničinu ?